Přeskočit navigaci


MS Čerťák

Myslivecké sdružení Čerťák Lodhéřov

Myslivecké sdružení Čerťák Lodhéřov

První zmínky o mysliveckém sdružení Lodhéřov, které dnes známe jako MS Čerťák Lodhéřov sahají až k roku 1948, kdy se o jeho vznik postarali tři zakládající členové - pan Bednář, Kubíček a Čejna. Výkon práva myslivosti byl tehdy dosti odlišný od toho dnešního. V přírodě byla hojně a přirozeně zastoupena drobná zvěř, což je vidět i v záznamech na plánovaném lovu dříve a dnes.

Zatímco myslivečtí pamětníci rádi a s nostalgií vzpomínají na doby, kdy se zde lovilo běžně 100 bažantů a 100 zajíců ročně a nebyl problém tento počet ulovit i za jediný společný lov v jednom dni, je dnes téměř nemožné potkat ve zdejší honitbě divokého, nebo lépe řečeno zdivočelého bažanta. Proto jsou bažanti do zdejší přírody každoročně po odchování vypouštěni z vlastní bažantnice a to v počtu minimálně 70 kusů.

Podobné je to zde i se zajíci, přestože katastry Najdek a Lodhéřov mají celkem 1570 hektarů pozemků, na kterých lze vykonávat právo myslivosti, žije zde něco málo přes 50 zajíců, a proto jsou loveni pouze jako zpestření tomboly mysliveckého plesu, který se koná každoročně začátkem ledna, v počtu maximálně 5 kusů ročně.

Lov Koroptve polní se uskutečnil pouze v jediném roce v sedmdesátých letech, později v roce 1992 byl dokonce zakázán vyhláškou. Koroptev je ve zdejší honitbě stále v malém počtu k vidění a setkání s ní potěší nejen zapáleného myslivce. Naopak setkání se srnčí zvěří není pro návštěvníky okolní přírody prozatím žádnou vzácností. Avšak zatímco dnes se v honitbě Lodhéřov a Najdek loví kolem 30 kusů, historické prameny uvádí lov srnčí zvěře v počtech až 80 kusů ročně.

Zajímavostí je, že teprve až kolem roku 1985 se podařilo zapsat tuto oblast i jako oblast dančí se současným lovem daňka v počtu 8-10 kusů ročně. Ještě v minulých letech se zde odchovávalo kolem 200 kachen divokých ročně, ale chov kachen je zatím pro absenci velkých vodních ploch zastaven. Mnozí z vás možná právě teď přemýšlí o tom, co je důvodem snížení stavů srnčí a především drobné zvěře nejen v naší přírodě. Důvodů je současně několik. Jedním z nich je přemnožení predátorů. Predátorem není pouze vychytralá liška, které se u nás i díky blízké bažantnici dobře daří a je tlumena ročním lovem 15 – 20 kusů.

Daleko mocnějším predátorem ve zdejší polní honitbě je prase divoké, které patří spíše do lesních honiteb, kde je dokonce i prospěšné. V naší honitbě má prase dostatek úkrytu v polích, například v řepce a kukuřici, kde je těžko tlumitelné lovem, zároveň zde má dostatek rostlinné potravy, ale co mnohé ani nenapadne, prase je všežravec a velmi dobře ovládá lov drobné zvěře a mláďat. V takzvaných rojnicích se „prasečí rudl“ roztáhne do šířky a s pomocí dokonalého prasečího čichu málokterý zajíček nebo srnče unikne. První naháňky na prase divoké se v Lodhéřově začali pravidelně konat až v osmdesátých letech, kdy se zde objevovalo stále častěji. V dnešní době se loví cca 50 prasat ročně a populace prasete divokého se stále rozrůstá.

Dalším důvodem snižování stavů především drobné zvěře, kromě chorob, je přeměna dřívější krajiny plné remízků, klikatých potůčků, mokřin a tůněk. Tyto krajinné prvky měly mnoho významů. Neobdělávané části krajiny sloužily jako kryt před dravci a predátory vůbec. Malinký remízek uprostřed velkého pole působí spíše jako ekologická past přitahující predátory k hodování. Kromě krytu zde zvěř nacházela i klid potřebný k odpočinku, načerpání sil a to nejen v období, kdy se starala o svá mláďata. Tyto „kazy“ v krajině sloužily také jako ochrana před nepříznivými vlivy počasí. Remízky pomáhaly v zimě, při dešti, při větru a mokřiny, tůňky a klikaté vodní toky (před narovnáním do betonových koryt a zmeliorováním) zadržovaly vodu v krajině, byly zdrojem vody pro zvěř a zvlhčovaly vzduch především v letních suchých parnech. Neposledním důležitým významem trvalých krajinných prvků je význam potravní, kdy různorodost zastoupení rostlinných a živočišných druhů měla vliv nejen na zdravotní stav zvěře. Například pro kuřata koroptví a bažantů je do 3. týdne života velmi důležitá živočišná složka konkrétně hmyz v různých vývojových stádiích. V neposlední řadě se na snižování stavů zvěře podílí i dopravní prostředky a zemědělská technika.

Myslivci v honitbě Lodhéřov a Najdek krmí zvěř v období nouze v 18 krmelcích a 3 zásypech pro drobnou zvěř. Svoji činnost provozují na pronajatých pozemcích o rozloze 1567 hektarů. Z toho připadá 718h na zemědělskou půdu, 541 h na lesní plochu, 47 h na vodní plochu a 261 h na ostatní plochu. Honitba je zařazena do III. Jakostní třídy.

V současnosti se o zvěř, krajinu a myslivecké hospodaření v honitbě stará 22 řádných členů a 2 členové čestní, kteří kromě svých povinností, které jim ukládá zákon o myslivosti pořádají každý rok několik akcí pro veřejnost nejen z Lodhéřova. Kromě již zmíněného tradičního lednového mysliveckého plesu, pořádají myslivci v prosinci poslední leč se zábavou, nebo například rybářské závody pro děti a dvakrát ročně i pro dospělé na návesním rybníku. Myslivci z lodhéřovského sdružení si velmi váží podpory obce, kterou se snaží opětovat například pomocí v obecních lesích výsadbou mladých stromků, nebo pálením klestí.